CVVZ Ostrava 2006

 

Účastníci: Štěně, Boggy, Jiřík, Vřeštidlo, Elza, Pískle, Denisa a Helča.

 

"Ostravo, Ostravo město mezi městy, horské moje štěstí.."

 

Ano, dalo se předpokládat, že hlas Jarka Nohavici se ozve. Bohužel, někteří čekali hlas na živo, byla to jen reprodukce při zahajovacím rituálu. Stáli jsme před menším podiem, v ruce dřímali papírovou lucerničku se svíčkou a vnímali představení Můzy a Pokroku. To jsem ale předběhla mnohé zážitky. Jak to tedy začalo?

 

V Kolíně jsme nevěděli kam nastoupit. Lítali jsem z vlaku na perón a zpět, až nám pan štíplístek řekl : "Tak si, prosím vás, hoďte korunou. Jedete nebo ne?" Jeli jsme, ale byl to jiný vláček. Tak jsme v Pardubicích přestoupili, abychom zjistili, že ani v IC není místo. Stáli jsme až do Olomouce. :) Cestou jsme vybírali jméno pro Jiříkovo mímo.

 

Když jsem došli do nedaleké školy, na místo konání, začali jsme objevovat nedostatky pořadatelské, a v zásadě byly značné. Štěně nedostala nic, Elza nedostala pouze jídlo, nenacházeli jsme shodné popisky, chyběli lektoři. Taky jsme někomu zabrali místo na spaní ve třídě, neboť jsem nechtěli nechávat věci na chodbě, ale ke ztrátám stejně došlo.

 

Druhý a třetí den jsme se všichni tak míjeli a setkávali, jak už to na cvvz-kách chodí, když je v nabídce taková pestrost programů. Já musím přiznat, že špatnou náladu z mizerné organizace se mi podařilo zahnat až při sobotních programech. Co všechno bylo k mání? Rukodělky v podobě dílen, sportovní hry venku i v tělocvičně, záplava různých tanců, diskusní i přednáškové programy a k tomu ohromná herna i útulná čajovna ukrytá v bunkru. I přes promyšlenou organizaci zápisu programu přes internet to fungovalo asi takto: kdo kam přišel, tam byl. To jediné fungovalo na letošní cvvz -ce spolehlivě. V neděli byla většina z nás na koncertu skupiny Fleret. Po jeho skončení jsme si všichni zašli společně na čajík a na pokec. Konečně jsme byli zase chvilku všichni spolu. Tedy vlastně Jiřík už s námi nebyl, rozhodl se odjet večerním vlakem. Promýšlely jsme jak využívat nové hry, které jsme zakoupily. A nebylo jich málo. Pak už jsme se odsunuly, jako asi tisícovka dalších na závěrečný rituál, který byl příliš dlouhý. Jihlava předvedla, na co všechno se můžeme těšit, odhlasovaly jsme za Přerov a na hymnu už jsme asi spinkaly, každá ve svém spacáčku.

 

Odjezd byl ospalý, ale přece rychlý. Snad prvně nebyla fronta na snídani. Tramvajkou, kde jsme měly ještě možnost vyslechnout ostravský slang, jsme po dvaceti minutách dorazily na nádraží, abychom se USADILY do přímého vláčku směr Kolín. Cestou, něž všichni pousínaly, jsem si vyprávěly, co vše se nám líbilo a co vše jsme navštívily. Myslím, že Cvvz -ka se opravdu povedla.

 

Máme řadu nových her, nápadů a kontaktů na nové kamarády.

 

Boggy

Přihlášení na akci

Vyplňte prosím níže uvedené údaje: