Rychlé šípy II.
V Praze 17. 3. 2018
Vedoucí: Viki, Maxa, Laška, Honzik, Lůca
Děti: Max, Laura, Natka, Tom, Tomášek (Honzik), Motýl, Ema, Barča
Celodenní vycházka starými pražskými uličkami pomocí zašifrovaných zpráv.
Sraz byl do 10:00 na Jidřišké. Po všech omluvenkách se nás sešlo všech 13 statečných a vyrazili jsme na cestu.
Pokusím se shrnout chronologicky to nejzajímavější. Pasážemi a zahradami jsme došli ke "K". Ostrovní ulicí k ND a opakování z minulého dílu: autor opony ND je nezaměnitelně Vojtěch Hynajs. Most Legií nás dovedl na Malostranské nábřeží. chvíli nás vedly sochy! Harmonie, Titáni, Židle, Miminka, Žlutí tučňáci, Vinná réva až k Josefu Dobrovskému, který je hned vedle Werichovy vily. Přešli jsme Čertovku k památné lavičce Václava Havla: "Člověk by se měl chovat tak, jak si myslí, že by se měłi chovat všichni.", od které vede temné podloubí k Matce Boží pod Řetězem, která když se obejde, vyjde se u Lennonovy zdi! Další velké focení! Přes mostek se zámky zamilovaných jsme vyšli pod Karlovým mostem a zašli do malostranského bludiště. Tam je totiž oravdu nejužší ulička v Praze! Je dokonce tak úzká, že průchod je řízen kyvadlově a semaforem pro chodce!
Z Malé strany zpět na Staré město?! Jedině přes Mánesův most, který vede k nepřehlédnutelnému Rudolfinu. To v podstatě sousedí s bývalých židovským ghettem. Tam jsme prošli kolem Sterého hřbitova, Staronové synagogy a Mojžíše za vyprávění legend, kterým můžeme i nemusíme věřit. A právě tady došel název naší výpravy svého pravého významu.
Kousek od míst plné legend měli totiž školu Rychlé šípy! Kozí 15! Svezli jsme se po zábradlí a kolem muzea Alchymie a chvíle pátrání jsme vskutku našli Stínadla! Ta pravá Stínadla s Ježkem v kleci! Prémiově byli ježci hned tři, z toho jeden na pomníčku panu Foglarovi i s žlutým kvítkem.
Dál to šlo velmi rychle. Rybnou a kolem Sv. Jakuba, pasážemi, podešly jsme mostky v Nekázance a byli jsme opět na Jindřišské.
Výletění nám trvalo asi pět a půl hodiny. Chválím všechny statečné! Nejen, že se u některých šifer trochu zapotili, ale naprosto ukázkově nám nevyšlo počasí. Bylo kolem -10°C, foukal ostrý ledový vítr a oni přesto ťukali morseovku, ztuhlými prsty načrtávaly několikátý dešifrovací klíč hledali Ježka.
Bylo mi ctí odhalit pár krásných míst a těším se zase příště!
Lůca