Výprava do Sedmihorek

Po dlouhé době opět přišel čas na dvoudenní výpravu a tentokrát na nás čekaly překrásné scenérie Českého ráje, na které nás navnadil Ondra.

V sobotu ráno jsme se setkali na nádraží v Kolíně v sestavě: Rochňa, Miko, Ondra, Gwell, Kachna, Nikys, Kája, Bibi a Daneček. V Poděbradech jsme přibrali do party Vojtu, v Nymburce Adélu a na místě se k nám připojili Mára, Viky, Banji a Laduška s Lukáškem.

Počasí nám moc nepřálo, ale i tak jsme s nadšením dorazili do kempu v Sedmihorkách.

Ubytovali jsme se do dvou chatek. Áďa s Kachnou a sedmi dětmi do „domu hrůzy“, jak chatku označila Viktorka a ostatní do druhé.

Po ubytování se následoval výlet. Před ním jsme se ještě posilnili skvělou bábovkou, pořádně se nabalili a mohli jsme vyrazit.

Prošli jsme naučnou stezku, překonali mnoho schodů a dostalo se nám krásné vyhlídky a sladké odměny. Došli jsme až na Valdštejn a začalo pršet. Usadili jsme se tak pod deštníkem u občerstvení  a spořádali své řízky a obložené chlebíky a zahřáli se teplým čajem.

Bohužel zámek byl mimo sezónu zavřený a tak jsme nasadili pláštěnky, trochu prozkoumali okolí a mohli jsme se vydat zpět do kempu.

Prokřehlým výletníkům tam na zahřátí přispěchala pořádná porce gulášovky s chlebem a spousta čaje.

Zbytek odpoledne jsme strávili hraním her, kreslením a hlavně sušením promočených věcí.

V podvečer jsme se ještě vypravili prozkoumat kemp, vyzkoušet zdejší hřiště a zahrát si na babu.

Večerní program v chatce nám zpestřili Banji a Mára s kytarou a Píďa se svým bubnem.

Buřtíky na ohni naneštěstí nebyli, ale Rochnička si s nimi dobře poradila i bez toho.

Poté už jsme byli všichni unavení, kdo nezalehl a ihned neusnul, ten si ještě povídal a všichni jsme se těšili na druhý den.

Ráno jsme si pořádně přispali, ale déšť stále neutichal, a tak jsme vytáhli karty a pastelky a jali se zabavit jinak, než jsme znovu mohli vyrazit ven.

Posilněni skvělou švestkovou buchtou jsme se vydali směr zámek Hrubá Skála.

Venku bylo blátivo, a tak jsme se museli vyhýbat loužím, které na nás číhaly pod spadaným listím, protáhli jsme se Myší dírou a po menší zastávce u občerstvení jsme zamířili na nádvoří zámku.

Pár pohledů do krajiny a pár fotografií a vydali jsme se zpět.

Trochu jsme pospíchali, abychom se mohli ještě v klidu naobědvat. Poté následoval neodmyslitelný chaos při balení, ale všechno jsme zvládli a rychlým tempem se vydali na vlak.

Do Kolína jsme dorazili v typicky deštivý podzimní podvečer. Na každého zde čekal odvoz a tak jsme unaveni dorazili domů, chlubili se novými zážitky a těšili se na další.

Přihlášení na akci

Vyplňte prosím níže uvedené údaje: